en
Indiáni z Karibiku
Na ostrově Portoriko archeologové nalezli zbytky keramiky, sekerku a malou terakotovou hlavičku. Podél pobřeží ostrova se totiž nacházely osady z dřevěných domků. Karibské ostrovy, Velké Antily a Malé Antily, se táhnou po délce 4000 kilometrů. V německém institutu archeologové zkoumají způsob prvotního osídlování oblasti antilskými domorodci. Čtou DNA z nalezených lidských ostatků. Lidé do Karibiku a souostroví Antil přišli z jihoamerické Venezuely. Proti Španělům neměli z pohledu výzbroje velké šance. Výhodou domorodců byla znalost místního prostředí a také jejich hbité kánoe. Taínové, obyvatelé předkolumblovských Antil, nebyli poslušnými divochy. Již od roku 1915 zkoumají archeologové záhadné velké kameny, kamenné monolitické bloky, v lokalitě Caguana. Zjistilo se, že domorodci rádi hráli míčovou hru, předchůdce dnešní odbíjené. Při této hře se přijímala i významná politická rozhodnutí. Archeologové zkoumají mahagonovou sochu ze 14. století. Chtějí zjistit, jak původně vypadala. Socha byla 500 let v jeskyni, kde na ni padal netopýří trus. Socha byla součástí rituálu, při kterém domorodci hovořili v transu s předky a duchy. Zatímco Velké Antily byly Španěly rychle kolonizovány, Malé Antily kladly tuhý odpor. Zdejší domorodci Kalinagové praktikovali kanibalismus. Archeologové tento fenomén vyšetřují. Kalinagové dokonce podnikali nájezdy na španělské kolonizátory do Portorika. Vědci v praxi zkoušejí, jak domorodci pádlovali, a simulují jejich trasy na počítači. Když Španělé objevili bohatství Mexika v roce 1519, nechali nakonec domorodce z Malých Antil na pokoji. Indiáni z Antil byli přesto z velké části vyhlazeni. DNA analýza dokazuje, že evropští vetřelci plodili děti s indiánskými ženami. Indiánská hrdost předků se nyní probouzí opět k životu. Původní obyvatelé dali světu výrazy jako kanawa, kánoe, barbecue, kakao, tabák nebo kolibřík. Francouzský dokument (2025) (52 min)
More informationAbout show
Na ostrově Portoriko archeologové nalezli zbytky keramiky, sekerku a malou terakotovou hlavičku. Podél pobřeží ostrova se totiž nacházely osady z dřevěných domků. Karibské ostrovy, Velké Antily a Malé Antily, se táhnou po délce 4000 kilometrů. V německém institutu archeologové zkoumají způsob prvotního osídlování oblasti antilskými domorodci. Čtou DNA z nalezených lidských ostatků. Lidé do Karibiku a souostroví Antil přišli z jihoamerické Venezuely. Proti Španělům neměli z pohledu výzbroje velké šance. Výhodou domorodců byla znalost místního prostředí a také jejich hbité kánoe. Taínové, obyvatelé předkolumblovských Antil, nebyli poslušnými divochy. Již od roku 1915 zkoumají archeologové záhadné velké kameny, kamenné monolitické bloky, v lokalitě Caguana. Zjistilo se, že domorodci rádi hráli míčovou hru, předchůdce dnešní odbíjené. Při této hře se přijímala i významná politická rozhodnutí. Archeologové zkoumají mahagonovou sochu ze 14. století. Chtějí zjistit, jak původně vypadala. Socha byla 500 let v jeskyni, kde na ni padal netopýří trus. Socha byla součástí rituálu, při kterém domorodci hovořili v transu s předky a duchy. Zatímco Velké Antily byly Španěly rychle kolonizovány, Malé Antily kladly tuhý odpor. Zdejší domorodci Kalinagové praktikovali kanibalismus. Archeologové tento fenomén vyšetřují. Kalinagové dokonce podnikali nájezdy na španělské kolonizátory do Portorika. Vědci v praxi zkoušejí, jak domorodci pádlovali, a simulují jejich trasy na počítači. Když Španělé objevili bohatství Mexika v roce 1519, nechali nakonec domorodce z Malých Antil na pokoji. Indiáni z Antil byli přesto z velké části vyhlazeni. DNA analýza dokazuje, že evropští vetřelci plodili děti s indiánskými ženami. Indiánská hrdost předků se nyní probouzí opět k životu. Původní obyvatelé dali světu výrazy jako kanawa, kánoe, barbecue, kakao, tabák nebo kolibřík. Francouzský dokument (2025) (52 min)