sk
Za planetou Zemí - Po 21.09. 22:10
Zvědavost lidstva se rozšířila i na vnější planety sluneční soustavy, plynné obry – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. První na řadě byl Jupiter, největší z plynných obrů. V roce 1972 vstoupila sonda Pioneer 10 jako první do pásu asteroidů. Prolétla kolem Jupiteru. Dvojice sond Voyager 1 a 2 vyrazila v roce 1977 zkoumat plynné obry. V březnu 1979 ukázal Voyager 1 počasí na Jupiteru, jeho velkou rudou skvrnu a slabé prstence. Zkoumal i jeho čtyři velké měsíce, zejména Io a Europu. Europa má vnitřní oceán, kde by mohl být život. V roce 1989 přiletěla k Jupiteru i sonda Galileo. Zaznamenala dopad komety na jeho povrch. Sonda Juno, z roku 2016, zkoumala, jak obří planety vznikají. Sondy Voyager dorazily na počátku 80. let k dalšímu cíli, Saturnu. Je to druhá největší planeta sluneční soustavy. Voyager detailně ukázal jeho prstence. Dvě sondy mise Cassini-Huygens dokonce prstenci proletěly, stalo se to v roce 2004. Sondy zaznamenaly velké bouře na planetě. Dalším předmětem zájmu byly měsíce Saturnu, zvláště pak Enceladus. Pod povrchem má oceány teplé slané vody. Mohlo by se tam dařit životu. Tento měsíc je nejslibnějším kandidátem pro nalezení života v naší sluneční soustavě. Vědce upoutal i další z měsíců, Titan. Má hustou atmosféru z ethanu a methanu. V roce 2005 vystoupila na povrch Saturnu sonda Huygens. Poslala velké množství fotografií řek a jezer. I zde by se mohl nacházet život. Voyagery pokračovaly ve své cestě k ledovým obrům, Uranu a Neptunu. V lednu 1986 studoval Voyager 2 methanovou atmosféru Uranu a jeho prstence. Pozornost zaměřil i na jeho zajímavý měsíc, Mirandu. V srpnu 1989 doletěl Voyager 2 k poslednímu cíli své cesty, Neptunu. Odhalil čtyři prstence, velkou bouřkovou skvrnu, prozkoumal i měsíc Triton. Za plynnými obry je pás komet a trpasličí planeta Pluto. V roce 2006 odstartovala k Plutu sonda New Horizons a v červenci 2015 tam doletěla. Objevila atmosféru a zmapovala povrch. Vědci se domnívají, že za Plutem by mohla existovat ještě další, dosud neobjevená planeta, velmi hmotná Planeta 9. Tato planeta by mohla být dvacetkrát dál než Neptun, proto zatím nebyla pozorována. Oběh kolem Slunce by jí mohl trvat 10 až 20 tisíc let. Sondy Voyager už aktuálně vstoupily do mezihvězdného prostoru. Na své palubě nesou pozdravy od lidstva, nahrané na zlatých gramofonových deskách, vzkazy pro mimozemšťany. Sondy jsou schopné vysílat signály zpět na Zemi až do poloviny 30. let 21. století. Australský dokumentární seriál (2020) (52 min)
Viac informáciíEpizódy
Za planetou Zemí - Všetky vysielania
Za planetou Zemí - Št 17.09. 15:40
Za planetou Zemí - Št 17.09. 15:40
Vnitřní planety. Dokument Austr. (2020). Zmapujte vývoj dobývání vesmíru od prvních průkopníků až po současné mise. Přistání na Měsíci, cestu za poznáním vzdáleného vesmíru i plány na vyslání člověka na Mars, který může být dalším velkým krokem lidstva...
Za planetou Zemí - Po 14.09. 22:08
Kolem Slunce obíhají celkem čtyři terestrické planety – Merkur, Venuše, Země a Mars. Mají rozdílné osudy. Venuše byla pozorována už v 17. století. NASA vytvořila velmi odolné sondy Mariner. V roce 1962 proletěl Mariner 2 kolem Venuše. Na jejím povrchu to vře. Sověti měli program Venera. V prosinci 1970 vydržela sonda Venera 7 na povrchu této planety několik minut. V září 1975 přinesla Venera 9 první snímek povrchu. V květnu 1989 vyslala americká sonda Megelen radarové snímky sopečné aktivity. Odhalila, že Venuše mohla být po dobu dvou miliard let podobná Zemi. V roce 2006 se k výzkumu přidala evropská sonda Venus Express. Vědci hledají v atmosféře Venuše i známky života. Merkur je nejmenší terestrickou planetou. Panují na něm extrémní teploty. V roce 1973 fotografovala sonda Mariner 10 jeho povrch, který je posetý krátery. Sonda Messenger vstoupila v roce 2011 na oběžnou dráhu planety a zmapovala povrch. Mars je nejvzdálenější terestrickou planetou. V 19. století byly na jeho povrchu pozorovány kanály. V roce 1965 pořídila sonda Mariner 4 první snímky této planety. V roce 1971 pořídil Mariner 9 více než sedm tisíc fotografií. Objevil tam i nejvyšší sopku sluneční soustavy i to, že na Marsu byla kdysi tekoucí voda. V červenci 1976 přistály sondy Viking 1 a 2 na povrchu planety. Mimo jiné hledaly život. V roce 1997 se uskutečnila mise Pathfinder, která zahrnovala i vozítko Sojourner. Na Marsu jezdila i dvě vozítka mise Mars Exploration Rover a odebírala vzorky. V lednu 2004, v rámci mise Spirit, urazilo vozítko několikakilometrovou cestu do hor. Našlo důkazy, že na Marsu byla před miliardami let voda. V téže době vozítko mise Opportunity urazilo za šest let 45 kilometrů. V roce 2006 zmapovala sonda MOR detailně 99% povrchu Marsu z jeho oběžné dráhy. Mise Mars Phoenix, z května 2008, přistála u polární oblasti. Sonda měla na palubě bagr, kterým objevila dřívějšího stopy biologického života. Mars býval kdysi vodním světem. Slunce dává i bere život na planetách. Sluneční geomagnetické bouře generují nebezpečné částice. Americká sonda Parker, která byla vypuštěna v roce 2018, měla za úkol zkoumat sluneční aktivitu a sledovat ji. Vědci mají výzev stále mnoho. Budoucí mise na Mars budou muset být soběstačné. Mars není přívětivé místo k životu, lidstvo však musí neustále posouvat své hranice. Australský dokumentární seriál (2020) (52 min)
Za planetou Zemí - Št 10.09. 15:46
Dobývání měsíce. Dokument Austr. (2020). Zmapujte vývoj dobývání vesmíru od prvních průkopníků až po současné mise. Přistání na Měsíci, cestu za poznáním vzdáleného vesmíru i plány na vyslání člověka na Mars, který může být dalším velkým krokem lidstva...
O programe
Zvědavost lidstva se rozšířila i na vnější planety sluneční soustavy, plynné obry – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. První na řadě byl Jupiter, největší z plynných obrů. V roce 1972 vstoupila sonda Pioneer 10 jako první do pásu asteroidů. Prolétla kolem Jupiteru. Dvojice sond Voyager 1 a 2 vyrazila v roce 1977 zkoumat plynné obry. V březnu 1979 ukázal Voyager 1 počasí na Jupiteru, jeho velkou rudou skvrnu a slabé prstence. Zkoumal i jeho čtyři velké měsíce, zejména Io a Europu. Europa má vnitřní oceán, kde by mohl být život. V roce 1989 přiletěla k Jupiteru i sonda Galileo. Zaznamenala dopad komety na jeho povrch. Sonda Juno, z roku 2016, zkoumala, jak obří planety vznikají. Sondy Voyager dorazily na počátku 80. let k dalšímu cíli, Saturnu. Je to druhá největší planeta sluneční soustavy. Voyager detailně ukázal jeho prstence. Dvě sondy mise Cassini-Huygens dokonce prstenci proletěly, stalo se to v roce 2004. Sondy zaznamenaly velké bouře na planetě. Dalším předmětem zájmu byly měsíce Saturnu, zvláště pak Enceladus. Pod povrchem má oceány teplé slané vody. Mohlo by se tam dařit životu. Tento měsíc je nejslibnějším kandidátem pro nalezení života v naší sluneční soustavě. Vědce upoutal i další z měsíců, Titan. Má hustou atmosféru z ethanu a methanu. V roce 2005 vystoupila na povrch Saturnu sonda Huygens. Poslala velké množství fotografií řek a jezer. I zde by se mohl nacházet život. Voyagery pokračovaly ve své cestě k ledovým obrům, Uranu a Neptunu. V lednu 1986 studoval Voyager 2 methanovou atmosféru Uranu a jeho prstence. Pozornost zaměřil i na jeho zajímavý měsíc, Mirandu. V srpnu 1989 doletěl Voyager 2 k poslednímu cíli své cesty, Neptunu. Odhalil čtyři prstence, velkou bouřkovou skvrnu, prozkoumal i měsíc Triton. Za plynnými obry je pás komet a trpasličí planeta Pluto. V roce 2006 odstartovala k Plutu sonda New Horizons a v červenci 2015 tam doletěla. Objevila atmosféru a zmapovala povrch. Vědci se domnívají, že za Plutem by mohla existovat ještě další, dosud neobjevená planeta, velmi hmotná Planeta 9. Tato planeta by mohla být dvacetkrát dál než Neptun, proto zatím nebyla pozorována. Oběh kolem Slunce by jí mohl trvat 10 až 20 tisíc let. Sondy Voyager už aktuálně vstoupily do mezihvězdného prostoru. Na své palubě nesou pozdravy od lidstva, nahrané na zlatých gramofonových deskách, vzkazy pro mimozemšťany. Sondy jsou schopné vysílat signály zpět na Zemi až do poloviny 30. let 21. století. Australský dokumentární seriál (2020) (52 min)