sk
Za planetou Zemí - Po 28.09. 22:10
Názor, že Země je středem vesmíru, poprvé zpochybnil v roce 1500 Mikuláš Koperník. Na něho navázal Johannes Kepler na přelomu 17 a 18. století. Vynález dalekohledu, v roce 1608, umožnil popsat hvězdy a planety, ujal se toho Galileo Galilei. V roce 1610 dokonce objevil měsíce planety Jupiter. Později se místo čoček začaly používat zrcadla. V roce 1789 mapoval 12 metrový teleskop Mléčnou dráhu. Od roku 1908 studoval 150 centimetrový teleskop hvězdokupy. Zjistilo se, že naše sluneční soustava není ve středu galaxie, ale spíše na okraji. Astronom Edwin Hubble zkoumal galaxie prostřednictvím 250 centimetrového teleskopu z roku 1917. Objevil, že vesmír obsahuje bezpočet galaxií, až 100 miliard. Po 2. světové válce započala éra infračervené astrologie. Umožnilo to vidět skrz prach a pozorovat zrod hvězd. Následně se astronomové naučili využívat všechna pásma elektromagnetického záření. Velkým vynálezem byla i adaptivní optika, která dokáže korigovat zkreslující vliv zemské atmosféry na pozorované objekty. Logickým následným krokem bylo dopravení teleskopu nad atmosféru Země, do vesmíru. První úspěšný teleskop NASA byl na oběžné dráze umístěn v prosinci 1968. Další následovaly. Americký teleskop Spicer, z roku 2003, odhalil kolébky rodících se hvězd a vzdálené černé díry. V dubnu 1990 vynesl raketoplán Discovery do vesmíru Hubbleův teleskop. Nachází se 547 kilometrů nad Zemí. Prvotní snímky byly neostré, zrcadlo bylo špatně zakřivené. Odchylka činila 50tinu šířky lidského vlasu. Posádka raketoplánu Endeavour provedla v roce 1993 úspěšnou opravu. Následné snímky byly ohromující. V prosinci 1995 se Hubble díval dlouho do prázdna a odhalil velké množství galaxií. Lidstvo nahlédlo do skutečného rozměru vesmíru. Nejvzdálenější galaxie na snímku jsou vidět tak, jak vypadaly před více než 12 miliardami let. Giordano Bruno byl ve středověku upálen za to, že myslel, že kolem hvězd obíhají planety. Astronomové tyto exoplanety nyní usilovně hledají. Už jich bylo nalezeno mnoho. Otázka nyní zní, zda někde ve vesmíru existují další Země. V roce 2009 se do pátrání zapojil Keplerův teleskop. Objevil první planetu v obyvatelné zóně. V roce 2020 bylo už objeveno více než 4 tisíce exoplanet. Následníkem Hubbleova teleskopu je teleskop Jamese Webba. Má za úkol zkoumat galaxie z raného vesmíru, první galaxie ve vesmíru. Lidstvo se musí připravit na další velkou porci překvapení. Australský dokumentární seriál (2020)
Viac informáciíEpizódy
Za planetou Zemí - Všetky vysielania
Za planetou Zemí - Št 24.09. 15:40
Za planetou Zemí - Št 24.09. 15:40
Vnější planety. Dokument Austr. (2020). Zmapujte vývoj dobývání vesmíru od prvních průkopníků až po současné mise. Přistání na Měsíci, cestu za poznáním vzdáleného vesmíru i plány na vyslání člověka na Mars, který může být dalším velkým krokem lidstva...
Za planetou Zemí - Po 21.09. 22:13
Zvědavost lidstva se rozšířila i na vnější planety sluneční soustavy, plynné obry – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. První na řadě byl Jupiter, největší z plynných obrů. V roce 1972 vstoupila sonda Pioneer 10 jako první do pásu asteroidů. Prolétla kolem Jupiteru. Dvojice sond Voyager 1 a 2 vyrazila v roce 1977 zkoumat plynné obry. V březnu 1979 ukázal Voyager 1 počasí na Jupiteru, jeho velkou rudou skvrnu a slabé prstence. Zkoumal i jeho čtyři velké měsíce, zejména Io a Europu. Europa má vnitřní oceán, kde by mohl být život. V roce 1989 přiletěla k Jupiteru i sonda Galileo. Zaznamenala dopad komety na jeho povrch. Sonda Juno, z roku 2016, zkoumala, jak obří planety vznikají. Sondy Voyager dorazily na počátku 80. let k dalšímu cíli, Saturnu. Je to druhá největší planeta sluneční soustavy. Voyager detailně ukázal jeho prstence. Dvě sondy mise Cassini-Huygens dokonce prstenci proletěly, stalo se to v roce 2004. Sondy zaznamenaly velké bouře na planetě. Dalším předmětem zájmu byly měsíce Saturnu, zvláště pak Enceladus. Pod povrchem má oceány teplé slané vody. Mohlo by se tam dařit životu. Tento měsíc je nejslibnějším kandidátem pro nalezení života v naší sluneční soustavě. Vědce upoutal i další z měsíců, Titan. Má hustou atmosféru z ethanu a methanu. V roce 2005 vystoupila na povrch Saturnu sonda Huygens. Poslala velké množství fotografií řek a jezer. I zde by se mohl nacházet život. Voyagery pokračovaly ve své cestě k ledovým obrům, Uranu a Neptunu. V lednu 1986 studoval Voyager 2 methanovou atmosféru Uranu a jeho prstence. Pozornost zaměřil i na jeho zajímavý měsíc, Mirandu. V srpnu 1989 doletěl Voyager 2 k poslednímu cíli své cesty, Neptunu. Odhalil čtyři prstence, velkou bouřkovou skvrnu, prozkoumal i měsíc Triton. Za plynnými obry je pás komet a trpasličí planeta Pluto. V roce 2006 odstartovala k Plutu sonda New Horizons a v červenci 2015 tam doletěla. Objevila atmosféru a zmapovala povrch. Vědci se domnívají, že za Plutem by mohla existovat ještě další, dosud neobjevená planeta, velmi hmotná Planeta 9. Tato planeta by mohla být dvacetkrát dál než Neptun, proto zatím nebyla pozorována. Oběh kolem Slunce by jí mohl trvat 10 až 20 tisíc let. Sondy Voyager už aktuálně vstoupily do mezihvězdného prostoru. Na své palubě nesou pozdravy od lidstva, nahrané na zlatých gramofonových deskách, vzkazy pro mimozemšťany. Sondy jsou schopné vysílat signály zpět na Zemi až do poloviny 30. let 21. století. Australský dokumentární seriál (2020) (52 min)
Za planetou Zemí - Št 17.09. 15:45
Vnitřní planety. Dokument Austr. (2020). Zmapujte vývoj dobývání vesmíru od prvních průkopníků až po současné mise. Přistání na Měsíci, cestu za poznáním vzdáleného vesmíru i plány na vyslání člověka na Mars, který může být dalším velkým krokem lidstva...
O programe
Názor, že Země je středem vesmíru, poprvé zpochybnil v roce 1500 Mikuláš Koperník. Na něho navázal Johannes Kepler na přelomu 17 a 18. století. Vynález dalekohledu, v roce 1608, umožnil popsat hvězdy a planety, ujal se toho Galileo Galilei. V roce 1610 dokonce objevil měsíce planety Jupiter. Později se místo čoček začaly používat zrcadla. V roce 1789 mapoval 12 metrový teleskop Mléčnou dráhu. Od roku 1908 studoval 150 centimetrový teleskop hvězdokupy. Zjistilo se, že naše sluneční soustava není ve středu galaxie, ale spíše na okraji. Astronom Edwin Hubble zkoumal galaxie prostřednictvím 250 centimetrového teleskopu z roku 1917. Objevil, že vesmír obsahuje bezpočet galaxií, až 100 miliard. Po 2. světové válce započala éra infračervené astrologie. Umožnilo to vidět skrz prach a pozorovat zrod hvězd. Následně se astronomové naučili využívat všechna pásma elektromagnetického záření. Velkým vynálezem byla i adaptivní optika, která dokáže korigovat zkreslující vliv zemské atmosféry na pozorované objekty. Logickým následným krokem bylo dopravení teleskopu nad atmosféru Země, do vesmíru. První úspěšný teleskop NASA byl na oběžné dráze umístěn v prosinci 1968. Další následovaly. Americký teleskop Spicer, z roku 2003, odhalil kolébky rodících se hvězd a vzdálené černé díry. V dubnu 1990 vynesl raketoplán Discovery do vesmíru Hubbleův teleskop. Nachází se 547 kilometrů nad Zemí. Prvotní snímky byly neostré, zrcadlo bylo špatně zakřivené. Odchylka činila 50tinu šířky lidského vlasu. Posádka raketoplánu Endeavour provedla v roce 1993 úspěšnou opravu. Následné snímky byly ohromující. V prosinci 1995 se Hubble díval dlouho do prázdna a odhalil velké množství galaxií. Lidstvo nahlédlo do skutečného rozměru vesmíru. Nejvzdálenější galaxie na snímku jsou vidět tak, jak vypadaly před více než 12 miliardami let. Giordano Bruno byl ve středověku upálen za to, že myslel, že kolem hvězd obíhají planety. Astronomové tyto exoplanety nyní usilovně hledají. Už jich bylo nalezeno mnoho. Otázka nyní zní, zda někde ve vesmíru existují další Země. V roce 2009 se do pátrání zapojil Keplerův teleskop. Objevil první planetu v obyvatelné zóně. V roce 2020 bylo už objeveno více než 4 tisíce exoplanet. Následníkem Hubbleova teleskopu je teleskop Jamese Webba. Má za úkol zkoumat galaxie z raného vesmíru, první galaxie ve vesmíru. Lidstvo se musí připravit na další velkou porci překvapení. Australský dokumentární seriál (2020)