cs
Tajemství odhalená z výšky III (8)
Nad New Yorkem najdou satelity zajímavý jev, jmenuje se pokles. New York se propadá, opravdu. Satelity dokáží tohle rozeznat, vědci jsou z toho v šoku. Takže o co jde? Satelity zjišťují, že části města klesají čtři milimetry ročně. Co za tím ale stojí? Třeba závrty? Ty jsou velmi časté a znamenají velké díry v zemi, a to kvůli staré infrastruktuře města. Ale tohle asi nebude ten případ, protože celé město zničit nedokážou. V Šanghaji taky klesá půda pod nohama. Čím to? Od dvacátých let prý se propadla o dva metry. Jde prý o velký úbytek podzemní vody. To ale není ten důvod. Může se třeba půda smršťovat kvůli velkým tepelným zdrojům pod zemí? Říká se tomu podzemní změna klimatu. Další možností je, že je prostě město příliš těžké, vysoké budovy navíc stojí třeba i na citlivé půdě jako je hlína a naplavenina. Ano, tohle je ten důvod, město je příliš těžké a hlavně na křehčím podloží. Bude nutné to tedy v budoucnu řešit. V Africe našli osamocené pouštní město. Dosud se neví, kdo město vystavěl. Je to ale velmi důmyslně postavení obří pevnost. Podobné je třeba i na Golanských výšinách. Taková města měla střežit obchodní stezky, po kterých se převáželo zboží v minulosti. Karavany se skládaly z tisíců velbloudů, kteří nesli náklad. Je tedy možné, že pevnost v Djado stálo z tohoto důvodu. Také v poušti Gobi je takové město, bylo centrem obchodu. Za Čingischána tady byl klid a více než sto let se město pozvolna rozšiřovalo, tento osud ale není stejný, jako je v africkém městě. To doslova vymizelo z map, je to prostě mumie města. Takže co se v něm stalo? Mohla město vylidnit poušť? Ta se postupně neustále rozšiřuje, přináší sucho a drsný život, který lidem nevyhovuje. Je to zapomenuté město, ale z jakého důvodu je zakonzervováno a opuštěno, se neví. V Peru je také město, které je obehnané obrovskou kamennou zdí. Vysoko na horských hřebenech se tyčí vysoká zeď z vápencových kamenů. Jde o zříceninu opevněného města nebo bývalou vojenskou pevnost? Uvnitř ale není žádný zdroj vody. To rozhodně vylučuje, že by šlo o nějakou vojenskou pevnost. Opodál jsou kamenné kruhy, jsou to možná hrobky? Takže jde o hřbitov? Bližší pohled ukazuje, že šlo opravdu o horskou osadu, kruhové zbytky byly kdysi domy. Šlo o součást incké říše s názvem Kuélap. Po dobytí Španěly zůstalo město už opuštěné a zachovalo se tak dodnes. Dešťová voda pak mohla poškodit částečný pád jedné ze zdí, která vydržela tisíc let. Srážky tady na místě totiž rostou a přibývá jich za poslední roky. Povrchová voda je tedy vyšší než dříve. Je tady více vlhko a do jádra zdí se dostává voda. Takže je celá památka vlastně ohrožená v důsledku klimatických změn. Na severu Číny stojí takzvané Nové město Ordos. Stálo miliardu dolarů a mělo poskytovat vše, co moderní město má poskytovat. Je to ale město duchů, jako by tady vybuchla atomovka nebo uniklo radioaktivní záření. Domy jsou zamrzlé a prázdné. Rozhodně ale nejde o nebezpečnou oblast. Naopak se tady mělo začít těžit uhlí a rozvíjet se průmysl. Tak co to tedy zastavilo? Město leží na okraji pouště Gobi v Mongolsku, mají tedy postup pouště a klimatické podmínky vliv na město? Číňané ale vybudovali i velké nádrže s vodou a zahradili poušť zelení. Nejde o katastrofu, musí to být z jiného důvodu. Město je prázdné proto, že jeho vybudování stálo obrovské peníze. Proto tam stály nemovitosti závratné částky, o to více se ceny zvedly, když se ukázalo, že lidi nemají zájem ve městě bydlet. Takže menší část těch, kteří tam bydlet měli, pak také měli zaplatit všechny náklady. Takže to byl jen špatně promyšlený záměr. Kanadský dokumentární seriál (2024)
Více informacíEpizody
Tajemství odhalená z výšky - Série 3Tajemství odhalená z výšky III (7)
V Utahu v otevřeném terénu je shluk kopců, které jsou plné pruhů, navíc jsou naprosto různorodých barev. Jako nějaké korálové útesy. Co takový jev způsobilo? Barvy jsou zabudované do povrchu kopců. Může se jim tak říkat duhové kopce, stejně jako jsou duhové stromy na východě. Může jít o podobný jev? Stromy mají na sobě pruhy, protože se kůra mění stářím, je to čistě přírodní projev. V Peru jsou navíc stejně úchvatné vyvýšeniny, také jsou na nich pruhované barevné pásy. Mohou za to chemické reakce v minerálech, které se usadily v zemi a pohyb tektonických desek je pak vyzdvihl do kopců. Podle expertů za to může jiná síla. Vodítko může poskytnout opět Islandu a jeho jezero s ledovci. Tam jsou na ledu černé pruhy, které se usazovaly výbuchy sopky, je to popel, který pak pokryl další sníh a led. Pruhy v USA jsou tedy také způsobené dopadem minerálů po sopečné činnosti. Ain Salah v Africe skrývý podivný symbol. Kruhový otisk v poušti se nachází v úplné pustině. Připomíná ciferník hodin. Ale tady by příliš nedával smysl. Izolované místo může být třeba něčím posvátné. V USA mají do země vyryté třeba větší kompasy, které mají pomoci orientovat se letounům. Obrazec ale nesloužil ani takhle. Co třeba kalibrace družic? Pomůže ale další zjištění. Takových kruhů je v poušti mnohem více, všechny seřazené v jedné rovině. Takže to bude nějaký systém. Bylo potřeba zajet blíže. Jsou to jemné kruhy. Ukáže se, že jsou to seizmické senzory. Ty kdysi sloužily ropným společnostem, které tady prozkoumávaly podloží. V Peru jsou podivné obrazce na úpatích kopců. Jsou to záhadné kruhové obrazce. Jedná se o nějaké starověké zemědělské pozůstalosti? Podle expertů ne. Možné je i to, že je působí extrémní deště, které třeba srovnaly se zemí i celé osady, které v místech stály. V Peru se období sucha střídají s obdobími velkých bouří. Nebo jde o nějaké geoglyfy, které jsou rozmístěné po celé Zemi? Když se ale přiblížíme, zjistíme, že kruhy tvoří kameny. Zanechala je tu zřejmě starobylá kultura. V údolí jsou ale také další obrazce, například v podobě spirály. Prozatím jsou obrazce pro vědce záhadou, zatím se důvod nepodařilo bezpečně prokázat. V USA v Britské Kolumbii je skvrnité jezero. Velmi zajímavý úkaz ale není stvořen termální aktivitou jako mapříklad ve Wyomingu. Mohou za to třeba rostliny? Bakterie totiž mohou vytvářet spletité sítě, které umí měnit barvu, například v Africe taková tři jezera jsou, každé má jinou barvu, způsobuje to hloubka a mikroorganismy, které ve vodě žijí. Skvrnité jezero ale ani tento důvod nemůže opřít o svůj původ. Jsou tedy skvrny způsobené solí? I taková jezera jsou na Zemi poměrně běžná. Po většinu roku vypadá jezero poměrně normálně, skvrny vznikají hlavně v létě. Podle expertů jde opravdu o sůl, která kristalizuje a rozpouští se v závislosti na podmínky. Je to jedinečné místo, které je dnes chráněné. Kanadský dokumentární seriál (2024)
Tajemství odhalená z výšky III (8)
Tajemství odhalená z výšky III (8)
Nad New Yorkem najdou satelity zajímavý jev, jmenuje se pokles. New York se propadá, opravdu. Satelity dokáží tohle rozeznat, vědci jsou z toho v šoku. Takže o co jde? Satelity zjišťují, že části města klesají čtři milimetry ročně. Co za tím ale stojí? Třeba závrty? Ty jsou velmi časté a znamenají velké díry v zemi, a to kvůli staré infrastruktuře města. Ale tohle asi nebude ten případ, protože celé město zničit nedokážou. V Šanghaji taky klesá půda pod nohama. Čím to? Od dvacátých let prý se propadla o dva metry. Jde prý o velký úbytek podzemní vody. To ale není ten důvod. Může se třeba půda smršťovat kvůli velkým tepelným zdrojům pod zemí? Říká se tomu podzemní změna klimatu. Další možností je, že je prostě město příliš těžké, vysoké budovy navíc stojí třeba i na citlivé půdě jako je hlína a naplavenina. Ano, tohle je ten důvod, město je příliš těžké a hlavně na křehčím podloží. Bude nutné to tedy v budoucnu řešit. V Africe našli osamocené pouštní město. Dosud se neví, kdo město vystavěl. Je to ale velmi důmyslně postavení obří pevnost. Podobné je třeba i na Golanských výšinách. Taková města měla střežit obchodní stezky, po kterých se převáželo zboží v minulosti. Karavany se skládaly z tisíců velbloudů, kteří nesli náklad. Je tedy možné, že pevnost v Djado stálo z tohoto důvodu. Také v poušti Gobi je takové město, bylo centrem obchodu. Za Čingischána tady byl klid a více než sto let se město pozvolna rozšiřovalo, tento osud ale není stejný, jako je v africkém městě. To doslova vymizelo z map, je to prostě mumie města. Takže co se v něm stalo? Mohla město vylidnit poušť? Ta se postupně neustále rozšiřuje, přináší sucho a drsný život, který lidem nevyhovuje. Je to zapomenuté město, ale z jakého důvodu je zakonzervováno a opuštěno, se neví. V Peru je také město, které je obehnané obrovskou kamennou zdí. Vysoko na horských hřebenech se tyčí vysoká zeď z vápencových kamenů. Jde o zříceninu opevněného města nebo bývalou vojenskou pevnost? Uvnitř ale není žádný zdroj vody. To rozhodně vylučuje, že by šlo o nějakou vojenskou pevnost. Opodál jsou kamenné kruhy, jsou to možná hrobky? Takže jde o hřbitov? Bližší pohled ukazuje, že šlo opravdu o horskou osadu, kruhové zbytky byly kdysi domy. Šlo o součást incké říše s názvem Kuélap. Po dobytí Španěly zůstalo město už opuštěné a zachovalo se tak dodnes. Dešťová voda pak mohla poškodit částečný pád jedné ze zdí, která vydržela tisíc let. Srážky tady na místě totiž rostou a přibývá jich za poslední roky. Povrchová voda je tedy vyšší než dříve. Je tady více vlhko a do jádra zdí se dostává voda. Takže je celá památka vlastně ohrožená v důsledku klimatických změn. Na severu Číny stojí takzvané Nové město Ordos. Stálo miliardu dolarů a mělo poskytovat vše, co moderní město má poskytovat. Je to ale město duchů, jako by tady vybuchla atomovka nebo uniklo radioaktivní záření. Domy jsou zamrzlé a prázdné. Rozhodně ale nejde o nebezpečnou oblast. Naopak se tady mělo začít těžit uhlí a rozvíjet se průmysl. Tak co to tedy zastavilo? Město leží na okraji pouště Gobi v Mongolsku, mají tedy postup pouště a klimatické podmínky vliv na město? Číňané ale vybudovali i velké nádrže s vodou a zahradili poušť zelení. Nejde o katastrofu, musí to být z jiného důvodu. Město je prázdné proto, že jeho vybudování stálo obrovské peníze. Proto tam stály nemovitosti závratné částky, o to více se ceny zvedly, když se ukázalo, že lidi nemají zájem ve městě bydlet. Takže menší část těch, kteří tam bydlet měli, pak také měli zaplatit všechny náklady. Takže to byl jen špatně promyšlený záměr. Kanadský dokumentární seriál (2024)
O pořadu
Nad New Yorkem najdou satelity zajímavý jev, jmenuje se pokles. New York se propadá, opravdu. Satelity dokáží tohle rozeznat, vědci jsou z toho v šoku. Takže o co jde? Satelity zjišťují, že části města klesají čtři milimetry ročně. Co za tím ale stojí? Třeba závrty? Ty jsou velmi časté a znamenají velké díry v zemi, a to kvůli staré infrastruktuře města. Ale tohle asi nebude ten případ, protože celé město zničit nedokážou. V Šanghaji taky klesá půda pod nohama. Čím to? Od dvacátých let prý se propadla o dva metry. Jde prý o velký úbytek podzemní vody. To ale není ten důvod. Může se třeba půda smršťovat kvůli velkým tepelným zdrojům pod zemí? Říká se tomu podzemní změna klimatu. Další možností je, že je prostě město příliš těžké, vysoké budovy navíc stojí třeba i na citlivé půdě jako je hlína a naplavenina. Ano, tohle je ten důvod, město je příliš těžké a hlavně na křehčím podloží. Bude nutné to tedy v budoucnu řešit. V Africe našli osamocené pouštní město. Dosud se neví, kdo město vystavěl. Je to ale velmi důmyslně postavení obří pevnost. Podobné je třeba i na Golanských výšinách. Taková města měla střežit obchodní stezky, po kterých se převáželo zboží v minulosti. Karavany se skládaly z tisíců velbloudů, kteří nesli náklad. Je tedy možné, že pevnost v Djado stálo z tohoto důvodu. Také v poušti Gobi je takové město, bylo centrem obchodu. Za Čingischána tady byl klid a více než sto let se město pozvolna rozšiřovalo, tento osud ale není stejný, jako je v africkém městě. To doslova vymizelo z map, je to prostě mumie města. Takže co se v něm stalo? Mohla město vylidnit poušť? Ta se postupně neustále rozšiřuje, přináší sucho a drsný život, který lidem nevyhovuje. Je to zapomenuté město, ale z jakého důvodu je zakonzervováno a opuštěno, se neví. V Peru je také město, které je obehnané obrovskou kamennou zdí. Vysoko na horských hřebenech se tyčí vysoká zeď z vápencových kamenů. Jde o zříceninu opevněného města nebo bývalou vojenskou pevnost? Uvnitř ale není žádný zdroj vody. To rozhodně vylučuje, že by šlo o nějakou vojenskou pevnost. Opodál jsou kamenné kruhy, jsou to možná hrobky? Takže jde o hřbitov? Bližší pohled ukazuje, že šlo opravdu o horskou osadu, kruhové zbytky byly kdysi domy. Šlo o součást incké říše s názvem Kuélap. Po dobytí Španěly zůstalo město už opuštěné a zachovalo se tak dodnes. Dešťová voda pak mohla poškodit částečný pád jedné ze zdí, která vydržela tisíc let. Srážky tady na místě totiž rostou a přibývá jich za poslední roky. Povrchová voda je tedy vyšší než dříve. Je tady více vlhko a do jádra zdí se dostává voda. Takže je celá památka vlastně ohrožená v důsledku klimatických změn. Na severu Číny stojí takzvané Nové město Ordos. Stálo miliardu dolarů a mělo poskytovat vše, co moderní město má poskytovat. Je to ale město duchů, jako by tady vybuchla atomovka nebo uniklo radioaktivní záření. Domy jsou zamrzlé a prázdné. Rozhodně ale nejde o nebezpečnou oblast. Naopak se tady mělo začít těžit uhlí a rozvíjet se průmysl. Tak co to tedy zastavilo? Město leží na okraji pouště Gobi v Mongolsku, mají tedy postup pouště a klimatické podmínky vliv na město? Číňané ale vybudovali i velké nádrže s vodou a zahradili poušť zelení. Nejde o katastrofu, musí to být z jiného důvodu. Město je prázdné proto, že jeho vybudování stálo obrovské peníze. Proto tam stály nemovitosti závratné částky, o to více se ceny zvedly, když se ukázalo, že lidi nemají zájem ve městě bydlet. Takže menší část těch, kteří tam bydlet měli, pak také měli zaplatit všechny náklady. Takže to byl jen špatně promyšlený záměr. Kanadský dokumentární seriál (2024)