Tajemství odhalená z výšky III (10)
V severské tundře se například sobi točí v kruhu. Odhalují to drony z výšky. S čím tohle souvisí? Je to jen zábava? Nebo jde o milostný kruh, kdy se jednotliví sobi namlouvají? Točí se stejně jako třeba žraloci velcí, kteří také plují často v kruhu. Prý jde o namlouvací pohyby, pomalu plavou dokola a pomalu se prohlížejí. Zjišťují tak, s kým se chtějí pářit. Může to být tedy stejné i tady na severu? Existují důkazy o tom, že kruhy jsou u mnoho zvířat spojené s milostnými tanci a pářením. Tady u sobů to ale neplatí. Tak je to třeba otázka lovu a zajištění potravy? Ani tohle není správný předpoklad. Nejde o nové chování, je už zaznamenané u našich předků. Například ryby se spojují do koulí a kruhů, aby nebyly snadnou kořistí pro predátory, jsou tak větší a mohou predátory oklamat. A podobný důvod je i u sobů, kteří uvnitř kruhu chrání mladé a nedovolí predátorům, aby k nim měli přístup. Míříme do moře. Plejtvákovci šedí tráví většinu života ve skupinách a přibližují se velmi blízko břehům. Zdá se, že se velryby otírají o dno oceánu v mělkých vodách. Proč to dělají? Ukázalo se, že některé velryby se zbavují mrtvé kůže o kameny. Jde tedy o stejnou věc i u plejtvákovců? Ne, tohle není ten důvod. Všude kolem nich jsou mraky bahna. Například bahno vyhovuje slonům, ochlazuje více než samotná voda a taky chrání před sluncem. Nezdá se ale, že by si velryby neuměly zajistit chlad v oceánech. Je to tedy nějaký speciální druh lovu? Je to tak, shánějí tak potravu u dna a dokážou procedit skrz bahno a písek všechny důležité živiny. Desítky států USA se potýkají s podivnými trhlinami v obilí. Jsou v něm vyžrané skvrny, něco jako mimozemské kruhy, ale nejsou geometricky rovné. Dokáže to například medvěd, který si sedne do pole a přitahuje si klasy tak, že vlastně vykouše díru. Na úrodu útočí také kobylky nebo divoká prasata. Jsou vysoce invazivní a jsou schopní zničit velké množství úrody. Je to tedy ten důvod? Divočáci se dokážou velmi rychle rozmnožovat, populace se stále rozrůstá, kontaminují úrodu, přenášejí nemoce a časem možná budou velkým problémem. Každý rok způsobí škody ve Spojených státech za více než dvě miliardy dolarů. Zdá se, že to je ten důvod. Experti proto nasazují drony, které monitorují jejich pohyb a rozsah škod. Podle toho se mohou biologové snažit je přemístit. Palm Beach na Floridě je velmi vyhledávanou lokalitou. Ovšem u pobřeží se drží tisíce žraloků velmi blízko plážím. Mezi nimi se pohybují i kladivouni, kteří jsou predátoři malých žraloků. Proč na ně ale útočí, a pak si útok rozmyslí? Je to vidět ze záběrů dronů. Kladivoun například loví žraloky černocípé, kterých je u pobřeží velké množství. Je pro ně cennou potravou, proč tedy právě tady u Floridy svou kořist nakonec odmítnou pozřít? Mají snad menší žraloci nějakou ochranu, které kladivouny odradí? Možná kladivouni nechtějí blíže k pobřeží, kam menší žraloci černocípí prchají. Například kosatky ale loví i na břehu, mělčina ale není bezpečná. A právě to je ten důvod. Kosatky mají hrudní koš, který je chrání na pevné zemi, kladivoun má ale pouze chrupavky a mohl by si poškodit orgány, proto nechá menší žraloky plout do mělčiny. Kanadský dokumentární seriál (2024)
More informationEpisodes
Mysteries from Above - Season 3Tajemství odhalená z výšky III (8)
Nad New Yorkem najdou satelity zajímavý jev, jmenuje se pokles. New York se propadá, opravdu. Satelity dokáží tohle rozeznat, vědci jsou z toho v šoku. Takže o co jde? Satelity zjišťují, že části města klesají čtři milimetry ročně. Co za tím ale stojí? Třeba závrty? Ty jsou velmi časté a znamenají velké díry v zemi, a to kvůli staré infrastruktuře města. Ale tohle asi nebude ten případ, protože celé město zničit nedokážou. V Šanghaji taky klesá půda pod nohama. Čím to? Od dvacátých let prý se propadla o dva metry. Jde prý o velký úbytek podzemní vody. To ale není ten důvod. Může se třeba půda smršťovat kvůli velkým tepelným zdrojům pod zemí? Říká se tomu podzemní změna klimatu. Další možností je, že je prostě město příliš těžké, vysoké budovy navíc stojí třeba i na citlivé půdě jako je hlína a naplavenina. Ano, tohle je ten důvod, město je příliš těžké a hlavně na křehčím podloží. Bude nutné to tedy v budoucnu řešit. V Africe našli osamocené pouštní město. Dosud se neví, kdo město vystavěl. Je to ale velmi důmyslně postavení obří pevnost. Podobné je třeba i na Golanských výšinách. Taková města měla střežit obchodní stezky, po kterých se převáželo zboží v minulosti. Karavany se skládaly z tisíců velbloudů, kteří nesli náklad. Je tedy možné, že pevnost v Djado stálo z tohoto důvodu. Také v poušti Gobi je takové město, bylo centrem obchodu. Za Čingischána tady byl klid a více než sto let se město pozvolna rozšiřovalo, tento osud ale není stejný, jako je v africkém městě. To doslova vymizelo z map, je to prostě mumie města. Takže co se v něm stalo? Mohla město vylidnit poušť? Ta se postupně neustále rozšiřuje, přináší sucho a drsný život, který lidem nevyhovuje. Je to zapomenuté město, ale z jakého důvodu je zakonzervováno a opuštěno, se neví. V Peru je také město, které je obehnané obrovskou kamennou zdí. Vysoko na horských hřebenech se tyčí vysoká zeď z vápencových kamenů. Jde o zříceninu opevněného města nebo bývalou vojenskou pevnost? Uvnitř ale není žádný zdroj vody. To rozhodně vylučuje, že by šlo o nějakou vojenskou pevnost. Opodál jsou kamenné kruhy, jsou to možná hrobky? Takže jde o hřbitov? Bližší pohled ukazuje, že šlo opravdu o horskou osadu, kruhové zbytky byly kdysi domy. Šlo o součást incké říše s názvem Kuélap. Po dobytí Španěly zůstalo město už opuštěné a zachovalo se tak dodnes. Dešťová voda pak mohla poškodit částečný pád jedné ze zdí, která vydržela tisíc let. Srážky tady na místě totiž rostou a přibývá jich za poslední roky. Povrchová voda je tedy vyšší než dříve. Je tady více vlhko a do jádra zdí se dostává voda. Takže je celá památka vlastně ohrožená v důsledku klimatických změn. Na severu Číny stojí takzvané Nové město Ordos. Stálo miliardu dolarů a mělo poskytovat vše, co moderní město má poskytovat. Je to ale město duchů, jako by tady vybuchla atomovka nebo uniklo radioaktivní záření. Domy jsou zamrzlé a prázdné. Rozhodně ale nejde o nebezpečnou oblast. Naopak se tady mělo začít těžit uhlí a rozvíjet se průmysl. Tak co to tedy zastavilo? Město leží na okraji pouště Gobi v Mongolsku, mají tedy postup pouště a klimatické podmínky vliv na město? Číňané ale vybudovali i velké nádrže s vodou a zahradili poušť zelení. Nejde o katastrofu, musí to být z jiného důvodu. Město je prázdné proto, že jeho vybudování stálo obrovské peníze. Proto tam stály nemovitosti závratné částky, o to více se ceny zvedly, když se ukázalo, že lidi nemají zájem ve městě bydlet. Takže menší část těch, kteří tam bydlet měli, pak také měli zaplatit všechny náklady. Takže to byl jen špatně promyšlený záměr. Kanadský dokumentární seriál (2024)
Tajemství odhalená z výšky III (9)
Andy jsou páteří Jižní Ameriky, táhnou se po celé délce kontinentu. Jsou tam také zvláštní skály, které jsou špičaté a je jich opravdu velké množství u sebe. Podivných skalnatých věží je na světě mnoho, ale tyhle jsou opravdu velmi zajímavé. Jinde vznikají se sopečnou činností. Je i tohle ten případ? Odborníci se domnívají, že je to možné. Klíčové jsou zřejmě klimatické podmínky, věže vznikly sopečnou činností, déšť a vítr je pak opracoval. Kamenné lesy se takto tvoří po celém světě. Části skal dodnes slouží jako obydlí, jsou tady přístřešky, které si místní obyvatelé upravili jako obydlí v období dešťů. Ve Wyomingu je oblast, ve které se uprostřed lesa tyčí gigantický monolit. Ikonický skalnatý komín je známý jako Ďáblova věž. Opět půjde o sopečnou činnost, ovšem očekávalo by se, že bude takových útvarů více v okolí. Ovšem věž stojí úplně osamoceně. Jde o výron sopky, který zchladl a zůstal stát ojediněle? Může jít ale také o magmatickou bublinu, který ztvrdla, ale to expertům příliš nesedí. Má například geometrický vzor, tvoří ji sloupy mnohoúhelníky. Tvoří je fonolit, také tvořený z magma. Podobný kopec je například v České republice, kde je kopec Bořeň. Vědci se neumí shodnout. Jasně, že došlo k nějaké erozi, ale nelze se spolehlivě ujistit, nikdo dosud neodebral z věže dostatečné množství vzorků. V Turecku je opět úplně opuštěná vesnice, domy, ze kterých zůstaly jen zdi. Došlo tady k nějaké katastrofě? Nebo jde o historický artefakt? Vesnice stojí v kopcích ve svazích. Mohlo jít třeba o zemětřesení, které je v Turecku velmi časté? Například ve městě Fethiye došlo ke zkáze kvůli zemětřesení, dnes na místo jezdí turisté za dovolenou. Mohli místní prchnout z nějakého politického důvodu? Důvody jsou známé z historie. Po první světové válce totiž úřady deportovali obyvatele, kdysi tady žili Řekové. Po konfliktech ale museli pryč a noví obyvatelé tady bydlet nechtěli, proto zůstala vesnice zcela opuštěná. Ve Střední Americe je kamenný vodopád, vypadá, jako by z něj stékala voda, ale jde o kámen. Ale přesto tady hraje hlavní roli voda, nahoře na kopci jsou totiž jezírka s horkou vodou, vyvěrá tady voda na útes. Jde v podstatě o krápníky ale na boku útesu. Voda se hluboko v zemi ohřívá, rozpouští vápenec a nese ho na povrch, ten pak reaguje se vzduchem a tuhne. Příroda takto přeskupuje látky. Je to k nevíře, vypadá to jako umělé, a přesto je to přírodní práce. Kanadský dokumentární seriál (2024)
About show
V severské tundře se například sobi točí v kruhu. Odhalují to drony z výšky. S čím tohle souvisí? Je to jen zábava? Nebo jde o milostný kruh, kdy se jednotliví sobi namlouvají? Točí se stejně jako třeba žraloci velcí, kteří také plují často v kruhu. Prý jde o namlouvací pohyby, pomalu plavou dokola a pomalu se prohlížejí. Zjišťují tak, s kým se chtějí pářit. Může to být tedy stejné i tady na severu? Existují důkazy o tom, že kruhy jsou u mnoho zvířat spojené s milostnými tanci a pářením. Tady u sobů to ale neplatí. Tak je to třeba otázka lovu a zajištění potravy? Ani tohle není správný předpoklad. Nejde o nové chování, je už zaznamenané u našich předků. Například ryby se spojují do koulí a kruhů, aby nebyly snadnou kořistí pro predátory, jsou tak větší a mohou predátory oklamat. A podobný důvod je i u sobů, kteří uvnitř kruhu chrání mladé a nedovolí predátorům, aby k nim měli přístup. Míříme do moře. Plejtvákovci šedí tráví většinu života ve skupinách a přibližují se velmi blízko břehům. Zdá se, že se velryby otírají o dno oceánu v mělkých vodách. Proč to dělají? Ukázalo se, že některé velryby se zbavují mrtvé kůže o kameny. Jde tedy o stejnou věc i u plejtvákovců? Ne, tohle není ten důvod. Všude kolem nich jsou mraky bahna. Například bahno vyhovuje slonům, ochlazuje více než samotná voda a taky chrání před sluncem. Nezdá se ale, že by si velryby neuměly zajistit chlad v oceánech. Je to tedy nějaký speciální druh lovu? Je to tak, shánějí tak potravu u dna a dokážou procedit skrz bahno a písek všechny důležité živiny. Desítky států USA se potýkají s podivnými trhlinami v obilí. Jsou v něm vyžrané skvrny, něco jako mimozemské kruhy, ale nejsou geometricky rovné. Dokáže to například medvěd, který si sedne do pole a přitahuje si klasy tak, že vlastně vykouše díru. Na úrodu útočí také kobylky nebo divoká prasata. Jsou vysoce invazivní a jsou schopní zničit velké množství úrody. Je to tedy ten důvod? Divočáci se dokážou velmi rychle rozmnožovat, populace se stále rozrůstá, kontaminují úrodu, přenášejí nemoce a časem možná budou velkým problémem. Každý rok způsobí škody ve Spojených státech za více než dvě miliardy dolarů. Zdá se, že to je ten důvod. Experti proto nasazují drony, které monitorují jejich pohyb a rozsah škod. Podle toho se mohou biologové snažit je přemístit. Palm Beach na Floridě je velmi vyhledávanou lokalitou. Ovšem u pobřeží se drží tisíce žraloků velmi blízko plážím. Mezi nimi se pohybují i kladivouni, kteří jsou predátoři malých žraloků. Proč na ně ale útočí, a pak si útok rozmyslí? Je to vidět ze záběrů dronů. Kladivoun například loví žraloky černocípé, kterých je u pobřeží velké množství. Je pro ně cennou potravou, proč tedy právě tady u Floridy svou kořist nakonec odmítnou pozřít? Mají snad menší žraloci nějakou ochranu, které kladivouny odradí? Možná kladivouni nechtějí blíže k pobřeží, kam menší žraloci černocípí prchají. Například kosatky ale loví i na břehu, mělčina ale není bezpečná. A právě to je ten důvod. Kosatky mají hrudní koš, který je chrání na pevné zemi, kladivoun má ale pouze chrupavky a mohl by si poškodit orgány, proto nechá menší žraloky plout do mělčiny. Kanadský dokumentární seriál (2024)