cs
Varúj...!
Původně komorní melodramatický příběh milostného trojúhelníku, končícího sebevraždou „nevinně nevěrné" bačovy ženy Evy, tvůrci zbavili tragické pointy a „odlehčili" otevřeným koncem. Z osudového melodramatu se stalo abstraktnější sociální drama na téma vystěhovalectví a změnila se i hlavní postava. Osou příběhu se stal „muž bačovy ženy" Ondrej Muranica v podání „národopisného Slováka" Paľo Bielika. V případě prvního slovenského filmu bylo samozřejmě velmi důležité herecké obsazení. Hlavní mužská role byla jasná od začátku, jistý problém představovala postava Evy. Po namáhavém hledání v hereckých kartotékách i ve slovenských divadlech si Frič nakonec vybral zkušenou (byť trochu ohranou) Jiřinu Štěpničkovou. Na její správnou slovenštinu měl dohlížet jazykový poradce. Podoba filmového štábu byla určována duplicitou funkcí. K českému profesionálovi byl přidělen slovenský asistent, který se tak vedle zkušenějšího českého kolegy zaučoval do filmového řemesla. Z filmu Varúj..! ovšem dnes přece jen zaznívá jakási koloniální slovacita. Fričova slabost „pro Slováky", zvlášť pro exJánošíka Bielika, je z etnografického pojetí filmu zřejmá a mnozí filmoví kritikové na ni v dobovém tisku velmi citlivě reagovali. Frič by ale nebyl Fričem, kdyby pod glazurou krojované exotiky občas neprosakovala americká formule. Mac Frič (a v tom bude na Slovensku jeho pokračovatelem právě Bielik) velmi dobře ovládal konvence diváckého filmu, hollywoodské pointování filmového vyprávění. Vrcholem této „komerční imaginace" je scéna Muranicova vzpomínání uprostřed mrakodrapů - poněkud komická spektakulární scéna s roztrženým reklamním cigárem.. Varúj...! se,podobně jako tehdy mnohé filmy přechodného období, stal po uvedení terčem ideologické kritiky. Mezi začátkem natáčení a premiérou totiž utekla určitá doba, během níž nabyly úvahy o poslání kinematografie v životě poválečného Československa zřetelnější ideologickou podobu. Výjimečně ambiciózní film s tematikou ekonomicky motivovaného vystěhovalectví, ukončený kvazivlasteneckou pointou, se tak v období prudkých politických změn a stranických zápasů stal téměř den ze dne ideologicky passé. - Petra Hanáková(Letní filmová škola)
Více informacíO pořadu
Původně komorní melodramatický příběh milostného trojúhelníku, končícího sebevraždou „nevinně nevěrné" bačovy ženy Evy, tvůrci zbavili tragické pointy a „odlehčili" otevřeným koncem. Z osudového melodramatu se stalo abstraktnější sociální drama na téma vystěhovalectví a změnila se i hlavní postava. Osou příběhu se stal „muž bačovy ženy" Ondrej Muranica v podání „národopisného Slováka" Paľo Bielika.
V případě prvního slovenského filmu bylo samozřejmě velmi důležité herecké obsazení. Hlavní mužská role byla jasná od začátku, jistý problém představovala postava Evy. Po namáhavém hledání v hereckých kartotékách i ve slovenských divadlech si Frič nakonec vybral zkušenou (byť trochu ohranou) Jiřinu Štěpničkovou. Na její správnou slovenštinu měl dohlížet jazykový poradce. Podoba filmového štábu byla určována duplicitou funkcí. K českému profesionálovi byl přidělen slovenský asistent, který se tak vedle zkušenějšího českého kolegy zaučoval do filmového řemesla.
Z filmu Varúj..! ovšem dnes přece jen zaznívá jakási koloniální slovacita. Fričova slabost „pro Slováky", zvlášť pro exJánošíka Bielika, je z etnografického pojetí filmu zřejmá a mnozí filmoví kritikové na ni v dobovém tisku velmi citlivě reagovali. Frič by ale nebyl Fričem, kdyby pod glazurou krojované exotiky občas neprosakovala americká formule. Mac Frič (a v tom bude na Slovensku jeho pokračovatelem právě Bielik) velmi dobře ovládal konvence diváckého filmu, hollywoodské pointování filmového vyprávění. Vrcholem této „komerční imaginace" je scéna Muranicova vzpomínání uprostřed mrakodrapů - poněkud komická spektakulární scéna s roztrženým reklamním cigárem.. Varúj...! se,podobně jako tehdy mnohé filmy přechodného období, stal po uvedení terčem ideologické kritiky. Mezi začátkem natáčení a premiérou totiž utekla určitá doba, během níž nabyly úvahy o poslání kinematografie v životě poválečného Československa zřetelnější ideologickou podobu. Výjimečně ambiciózní film s tematikou ekonomicky motivovaného vystěhovalectví, ukončený kvazivlasteneckou pointou, se tak v období prudkých politických změn a stranických zápasů stal téměř den ze dne ideologicky passé. -
Petra Hanáková(Letní filmová škola)