Slyšte, Slované

Závěrečný díl trilogie začneme v blízkosti Velehradu – na místě, kde se tvořila dávná historie Velkomoravské říše. Země se dostala až k významnému mocenskému a duchovnímu předělu, který představovala bula samotného papeže Jana VIII. Ta postavila Moravský stát pod jeho ochranu, zřídila moravské arcibiskupství a potvrdila používání slovanského jazyka pro křesťanskou liturgii. V době jejího rozkvětu zde žilo kolem 350 tisíc lidí. Byly tu poklady velmožů i panovníka – lákavá kořist, a to vše bylo třeba bránit. Velkomoravané proto budovali stále silnější hradby, opevněné brány i mosty. Velkomoravská říše zářila necelých sto let. Pak se stala minulostí. Velká část původních obyvatel hradisek své domovy opustila a přesídlila do neopevněných sídlišť. Někteří z nich zůstali, žili chudě, znovu obnovili hradby, přizpůsobili se a pak zmizeli. Velká Morava byla nejstarším státním útvarem středozápadních Slovanů. Byla obávaná, byla uznávaná, šířila křesťanství, rozpínala se. Společnost ale ještě nebyla v některých svých mocenských institucích, které by ji udržely, tak pevně zakořeněná. Rozhodující tu byla osobnost panovníka. Významný panovník zemřel – a to bylo fatální. Ale – byli tu. Zůstaly po nich památky skryté pod povrchem, svědectví v dávných letopisech a klenoty, které dodnes září.(Česká televize)